Přesně stejně nesmyslné je i plošné zavírání malých obchodů a služeb, farmářských tržišť nebo zákaz spuštění vleků. Oni jsou tou uříznutou končetinou a naše ekonomika bude v příštích pár letech právě kvůli tomu pěkně kulhat.
Možná jste v minulých dnech na sociálních sítích nebo v nějakém článku zaznamenali, že jsem Institutu Václava Klause poslal deset tisíc korun na uhrazení pokuty, kterou bývalý prezident dostal od hygieny za vystoupení bez roušky v říjnu loňského roku.
Proč zrovna Václav Klaus
Důvod mého konání je ten, že se Václav Klaus se svými postoji a názory postavil na stranu spoluobčanů, kteří už nemohou z dlouhodobého nošení roušek a hlavně z často nesmyslných a destruktivních restrikcí dýchat. Ale vraťme se k udělené pokutě, domnívám se, že se ze strany státního aparátu jedná o klasické vyjádření moci a snahu zadupat do země názor odlišný od mainstreamu. Dále je touto pokutou vyjádřeno i varování pro všechny, kdo by exprezidenta chtěli následovat. Václava Klause si totiž nevybrali jen tak náhodou, pořád je politickou personou, které to hodně dobře myslí, umí stále strhnout davy lidí a tudíž je pro současnou vládu nebezpečný. Jeho nebezpečnost spočívá hlavně v tom, že otevírá lidem jinou perspektivu pohledu na současnou situaci a její řešení.
Oběti boje s covidem, které nikdo nechce vidět
Zcela se s Václavem Klausem shodnu v názoru, že současná opatření a jejich zpřísňování nemají na šíření viru naprosto žádný vliv. Efekt celé tragikomedie naší vlády spočívá jen v ničení obživy a dlouholeté poctivé práce stovek tisíc lidí, kteří byli rituálně obětováni, aby se vystrašené části populace dalo namlouvat, že naši vládní představitelé dělají alespoň něco. Další zbytečnou obětí je vzdělání a psychika našich dětí, už skoro rok školní výuka neprobíhá klasickou formou a budoucí generace trpí nejen sociální izolací, ale zvyšuje se u nich také výskyt úzkostných stavů a sebepoškozování. Jako samozřejmost už naši vládní představitelé zřejmě berou i fakt, že dětem ze sociálně slabších rodin absencí klasické výuky takzvaně ujede vlak, a to bohužel na celý život. Škola pro ně často byla jediným klidným bodem v jejich životě, místo toho doma vidí jen frustraci rodičů a nárůst domácího násilí. To jsou dle mého názoru alarmující skutečnosti a naprosto nesouhlasím, abychom obětovali naši nejmladší generaci ve prospěch nějakého „všeobecného zdravotního blaha“.
Jako ekonoma mě trápí i enormní nárůst státního dluhu doprovázený rozkladem veřejných financí, navíc se zhoršující se perspektivou v budoucnosti. Kdo bude státní rozpočet plnit, když 60% našeho HDP tvoří služby, které jsou cíleně likvidovány? Zrovna tak zdravotnictví, když velký podíl lidí ze služeb skončí na pracovním úřadě, stát za ně sice bude platit odvody na zdravotním pojištění, ale mnohem nižší než odváděli oni sami. To může skončit jedině zhoršením kvality a dostupnosti zdravotní péče, protože tisknout peníze nelze donekonečna.
Léčba nesmí být horší než nemoc
Vláda navíc naprosto prohospodařila důvěru vlastních občanů, nevím, jak jste na tom vy, ale u mě platí, že s každým dalším vystoupením premiéra nebo ministra zdravotnictví se nedůvěra ještě prohlubuje. Plošné restrikce bez vysvětlení, absurdní opatření, která nemají oporu v epidemických datech, nedodržování vlastních pravidel, směšné kampaně na sociálních sítích a nulová aktivita směrem k nejohroženější skupině, kterou bychom měli primárně chránit. V medicíně platí staletími ověřené pravidlo, že léčba samotná nesmí být horší než nemoc. To, co předvádí naše vláda v boji s koronavirem je stejné, jako kdyby přišel pacient do ordinace s bolestivou zlomeninou nohy, a lékař by uřízl nohu vedle sedícímu člověku s vymknutým ramenem. Zdá se vám to nesmyslné? Jistě, že ano, ale přesně stejně nesmyslné je i plošné zavírání malých obchodů a služeb, farmářských tržišť nebo zákaz spuštění vleků. Oni jsou tou uříznutou končetinou a naše ekonomika bude v příštích pár letech právě kvůli tomu pěkně kulhat.
Závěrem bych chtěl jen dodat, že moje podpora Václavu Klausovi je především symbol podpory všem, kteří jsou přitlačení ke zdi státní zvůlí a nesvobodou. Přeji vám všem hodně sil, věřte, že v tom nejste sami.
Autor: Miroslav Křížek
